Do finále Superstar už nám zbývá pouhých čtrnáct dní, už teď ovšem známe jména tří šťastlivců, kteří si v příštích týdnech rozeberou zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili. A jak jistě už víte, tím, na kterého připadla nevděčná bramborová medaile, je moravský šohaj Martin Šafařík. Proč nás opustil zrovna tento vynikající zpěvák a muzikant, jak včera nejlepší čtveřice zazpívala, kdo překvapil, kdo zklamal a kdo si svým výkonem doslova řekl o vítězství, to všechno si přečtěte v následujících odstavcích.
Adam Kukačka
Roy Orbison – Pretty Woman
Tohle byl velmi vlažný čajíček na úvod. Vedle sexy tanečnic Adam působil jako mnich, který byl poprvé propuštěn z kláštera na diskotéku. Po zpěvácké stránce to rovněž žádný nářez nebyl a lépe než za školní besídku to značit nemůžu. Bohužel začínám mít pocit, že s přibývajícími koly dochází Adamovi dech a jeho včerejší výkony to jen potvrdily.
Štefan Pčelár
James Arthur – Impossible
Začátek první sloky mi přišel nejistý a intonačně rozkolísaný. Jakmile se ale Štefan přiblížil prvnímu refrénu, tak postupně získával na jistotě. Od prvního refrénu dál už to rozbalil naplno a dopracoval se tak ke svému nejlepšímu výkonu v soutěži. Nemůžu sice říct, že by mě Štefanův výkon posadil na zadek (to ani v souvislosti s tím, jaký touchdown následoval, nebylo možné), ale rozhodně si za něj postup do dalšího kola zasloužil.
Sabina Křováková
Janis Joplin – Cry Baby
Bomba bombička. Od Sabiny jsem měl v této písni velká očekávání, která nejen naplnila, ale dokonce překonala. Její podání této písně bylo podle mě ještě o třídu lepší než od Alžběty Kolečkářové, která s touto klasikou od královny blues-rock rovněž zazářila. Sabina si výborně pohrála s dynamikou, refrény napálila s maximálním možným nasazením a se slokami si velmi jemně a citlivě pohrála tak, jak to předvádějí jen ti nejlepší z nejlepších. Myslím, že mnozí z vás se mnou budou souhlasit v tom, že to byl dosud vůbec nejlepší výkon, jaký v letošní SuperStar zazněl a který je hodný vítězky soutěže. Tohle nebyl jen obyčejný touchdown, tohle byl TOUCHDOWN, TOUCHDOWN a ještě jednou TOUCHDOWN.
Martin Šafařík
Elvis Presley – Love Me Tender
Po Sabině měl Martin dost těžkou pozici a navíc zpíval píseň kterou zná každé malé dítě. Martin tento evergreen uchopil velmi vkusně a příjemně, avšak já jsem se trochu nudil. Chvílemi mi přišlo, že to Martin zpíval až moc „elvisovsky“, čekal jsem osobitější podání. Kvalitní, ale méně výrazný výkon.
Adam Kukačka
Kurt Nilsen – She´s So High
Fíha, tohle byl průšvih a bohužel se to dalo od začátku čekat. Na této písni už v minulé SuperStar pohořel semifinalista Marcel Dragúň a Adam nedopadl o moc lépe. Úvodní sloka ještě celkem ušla, ale jakmile došlo na první refrén a vražedný falzet, tak to Adama rozhodilo natolik, že se až do konce nechytl. Říkám to nerad, jelikož je mi tento klučina nesmírně sympatický, ale tento večer Adamovi vůbec nevyšel.
Štefan Pčelár
Sunrise Avenue – Hollywood Hills
Původně jsem čekal, že Štefan zazáří spíše v této písni než v Impossible jelikož tohle je zatraceně chytlavá záležitost. Tady byl chvílemi (a zvlášť ve slokách) výrazně pod tónem, do formy se dostal až v refrénu. Jinak bych tento výkon postavil ne úroveň Štefanova minulotýdenního Robbieho, tzn. nedokonalé, ale celkem zábavné vystoupení, na kterém bylo vidět, že si to Štefan na pódiu užívá.
Sabina Křováková
Adele – Rolling In The Deep
Zatímco Janis Joplin byla výběrem, který byl pro Sabinu jak dělaný, Adele pro ni naopak představovala výzvu. Musím však říct, že i když to nebyl touchdown jako první vystoupení, tak mě Sabiny pojetí této v posledních letech hodně profláklé písně bavilo. Nebylo to sice zpěvácky dokonalé, zvlášť s falzety se Sabina trochu trápila, ovšem byl z toho cítit absolutní „křovákovitost“ a rozhodně mi Sabinino osobité podání bylo bližší než přechválená kopírka Barbory Švidraňové z Hlasu.
Martin Šafařík
Jason Derulo – In My Head
Růžové tričko a kšandy zapůjčené od Dana Šmidáka si tedy Martin podle zmohl odpustit, ale to by bylo to jediné, co se dá tomuto vystoupení vytknout. Martin stejně jako před čtrnácti dny v Timberlakeovi ukázal, že mu není cizí ani moderní pop a dokáže tento žánr podat minimálně stejně dobře jako rock. Plus přidávám i za pohybovou stránku. Vzhledem k tomu, že tato píseň není zrovna můj šálek čaje, tak to pro mě nemohl být touchdown, ale výborné číslo to bylo určitě a Martin pro mě rozhodně překonal originál.
Adam Kukačka & Štefan Pčelár
Elton John & George Michael – Don´t Let The Sun Go Down On Me
Jak jsem předpovídal ve své prognóze, tohle byl celkem slušný průšvih. Hlasově to klukům nesedlo a ve společných pasážích spolu vůbec neladili. Oproti podání Martina Chodúra a Jana Bendiga to byl hodně slabý odvar. Kdyby kluci dostali mnou navrhované Chtěl bych být víc než přítel tvůj, celé vystoupení mohlo dopadnout mnohem lépe a aspoň by byla sranda.
Sabina Křováková & Martin Šafařík
Rihanna feat. Mikky Ekko – Stay
Přiznám se, že od tohoto duetu jsem čekal mnohem víc. Hlavně tedy ze strany Sabiny, která místy dost tlačila pilu, což se k této křehké baladě příliš nehodilo. Je to však trochu škoda, jelikož Sabina už několikrát dokázala, že umí být i něžná. Oproti tomu Martin tento duet táhnul a jeho výkon byl zde absolutně bezchybný. Moc rád bych slyšel, jak by to znělo, kdyby to Martin zpíval s Terezkou, která je v jemné poloze víc doma než Sabina (a taky doufám, že si náš páreček tento duet střihne na svých společných koncertech). Každopádně to ale bylo lepší vystoupení než duet Adama a Štefana.
Pořadí podle DJ Vlada:
1.Sabina, 2.-3.Štefan a Martin, 4.Adam
Proč vypadl Martin?
Ve chvíli, když už je soutěžících takhle málo, už hrají větší roli sympatie než samotný zpěv. Z poslední čtveřice byl Martin na tom po technické stránce nejlépe (a vlastně na tom byl nejlépe z celé dvanáctky spolu s Veronikou, nad kterou ovšem vedl větší osobitostí), ovšem lidem zřejmě nebyl až tak sympatický. V Martinově osobě ale odchází jednoznačně nejkomplexnější ze všech letošních soutěžících, podobnou kombinaci technicky výborného zpěvu, charakteristické barvy hlasu a muzikantství nikdo jiný z finalistů nenabízel. Myslím však, že o Martinovu budoucnost se nemusíme bát a vzhledem k jeho kvalitám jsou jeho šance na úspěch jedny z nejvyšších.
Host večera: Michal Šeps
Minule nás navštívil nejkontroverznějších finalista první federální SuperStar Ben Cristovao, tentokrát nás svou návštěvou poctil rastaman Michal Šeps, který měl podobnou pozici ve druhé řadě. Už před dvěma lety rozděloval tento reprezentant jamajské kultury lidi na dva nesmiřitelné tábory a přesně takové bylo i jeho včerejší vystoupení, jedni jsou jím nadšeni, druzí se nad ním podivují. Musím se přiznat, že můj šálek čaje Michalovo vystoupení také nebylo, některá jeho soutěžní čísla mě bavila víc, ale pořád to bylo minimálně o třídu lepší než to, co nám minule předvedl Ben.
Hodnocení 9. finále podle DJ Vlada:
Byl tu určitě jeden z těch lepších večerů, viděli jsme jeden maximální touchdown a i několik dalších slušných výkonů, ale i některé propadáky. Ewa se tentokrát dopustila faux pas v hodnocení Martina, ovšem svým pláčem po jeho vyřazení to následně napravila. Příští týden se definitivně rozhodne o tom, která dvojice se utká v Grandfinále. Čeká nás čistě české finále, nebo čistě chlapecké, nebo to bude podobný souboj Češky a Slováka jako v minulé řadě? To se dozvíme už v neděli.