aktualizováno
Premiérová 13. série pořadu Jak se staví sen pokročila k 13. dílu. Dnes v podvečer uvidíme díl, kde půjde o zařizování obýváku s kychyňským koutem pro postaršího rozvedeného pána z Rosic u Brna. Na štestí v lásce už prý nevěří a tak zkusil šestí ve hře. Kde je Brno nedaleko, tam je třeba čekat místní pány designery Machače + Marxe. Jak dopadnou sny pana Vladislava? Anketa
Pan Vladislav Moskalenko (52) se na stará kolena rozvedl a zakotvil v jednom z nových řadových domků v Rosicích u Brna. Spolu s ním tam hnízdí i dospělá dcera Lucie a její dva peruánští naháči. Po rozvodu mnoho věcí panu majiteli nezůstalo, jeho kuchyň s obývákem připomíná spíš taneční sál před zábavou než prostor k solidnímu bydlení.
Pomoci má Jak se staví sen a jeho Dekotým se zkušenými designery. Pan Vladislav se svěřil, že se chce naučit vařit a při vidině zářných staromládeneckých roků chce obývák a kuchyň v teplých barvách.
Náš Decotým hodlá ze „smutných trosek“ vytvořit vícegenerační funkční a hezký prostor! Jak dopadne padesátník?
Z vysílání pořadu a z ofic textů se dozvídámě, že koupí nového domku pan Vladislav vyčerpal veškeré své úspory a už mu nezbývají žádné prostředky na vnitřní vybavení domu. Vladislavovi se jen nelíbí studené barvy a dcera si pro něj přeje novou kuchyň, aby se už konečně naučil vařit. Požadavkem je vytvořit moderní stylovou společenskou zónu za pomoci nejnovějších trendů, materiálů a dekorů tak, aby uspokojil tři generace.
Páni Machač s Marxem k úkolu přistoupili zodpovědně.
Původní zařizovací předměty putovaly údajně do garáže, i když zaznělo, že starožitné kusy nábytku majitel objektu sbírá. Pánům se do konceptu nehodily, přestože minimálně židle by byly i v moderně pojatém prostoru designově kvalitní ozdobou. Vzápětí se odporoučela slušně vypadající laminátová podlaha, aby ji nahradil laminát v dekoru světlého betonu.
Další laminát zamířil na stěny v obývací části. Tu pojali prý velkoryse – k obložení přibylo pár skříněk na míru, ovšem v poněkud jiném dezénu
Centrální část obýváku – TV skříň a konferenční stolek je podle ofika z betonu, což ale není pravda neboť jde jen o povrchovou úpravu (of -Stone) mdf desek. K tomu rozměrná sedačka v světle šedé kůži (pravé). Dominantou obývací zóny je prý velkoformátové moderní designové svítidlo organického tvaru.
Kuchyňskou zónu designeři umístili při vstupu po pravé straně. Moderní linka ve tvaru U obsahuje veškeré moderní vybavení a spotřebiče.
Do místnosti zatočený poloostrůvek s dřezem ukončili atypickým kulatým jídelním stolem, ke kterému se prý vejdou nejen čtyři osoby. Prvek kruhu se opakuje ve sníženém podhledu se zabudovaným centrálním světlem. Vrchní skříňky kuchyňské linky protáhli až do zóny jídelního koutu, kde přirozeně navazují na jídelní stěnu tvořenou samostatnými zavěšenými skříněmi. Obklad za kuchyňskou linkou zvolili bílý velkoformátový keramický, tak aby byl v kontrastu s nábytkem z černého lamina ve vysokém lesku.
Třešničkou na dortu jsou nové vstupní dveře.
Celý barevný koncept prostoru je prý založen na moderním designu litého betonu a betonové stěrky v tmavém a světlém odstínu, který je doplněn laminem dekoru dřeva a luxusními materiály. Podle vlastních slov se páni designeři v Rosickém domku pěkně „vyřádili“ a samozřejmě si nadšeně plácali jak pěkně to dopadlo.
Více obrázků jako obvykle v externí, aktualizované galerii.
|
|
|
 |
Lepší budoucnost pro obyčejné lidi |
Částečný invalidní důchodce Vladislav dopadl dobře, dokonce si nad dílkem dojetím pobrečel. Špatně dopadl jeho obývák s kuchyňským koutem. Pánové designeři dekotýmu pořadu Jak se staví sen se totiž rozhodli, že se v Rosicích předvedou a tak nám opět předvedli, jak se bytový design dělat nemá.
Nejde tolik o to, že kuchyňská linka je kupodivu zase lesklá černá, protože marná sláva a navzdory skřípění zubů hospodyněk, lesklá černá dost vede i u designerů, kteří své řemeslo skutečně umí. Takoví designeři si ale dávají pozor, aby jejich kuchyně nevypadaly jako krematoria a dbají i na jejich sestavení. Vzhledem k velikosti (45-50cm) a přístupnosti pracovní plochy je tahle kuchyň vlastně tak akorát ohřívárna. Zato tu od stropu opět přístává ufo a „dokonalost“ provinčního designu doplňuje umístění těch dvou vertikálních skříněk na zdi u ní. O tom, že je stolek k jídlu velký jenom pro tři se taky nemusíme bavit. O zábavu rodiny se ale nejvíc postarali páni řemeslníci. Digestoři totiž odtahové vedení zcela zalomili a tudíž nejen nepotáhne, ale bude i bohatě kondenzovat.
Výměnu původních prosklených dveří za plné bezobložkové je možné akceptovat. Hůř se mi srovnává s tím, že pan architekt je neumí ani správně pojmenovat. Ovšem proč jsou zrovna 230 vysoké, když kuchyňská linka je o 23 cm nižší a výška dveřního křídla se neváže ani nikde jinde, to už vážně nevím. A proč šedá lamino dýha? Asi aby to barvoslepému ladilo.
Obývák vypadá jako kancl okresního šéfa strany. Mně osobně ještě díky černým závěsům velmi výrazně připomíná posluchárnu naší školy, kde se často i promítalo. Ta ale byla nová v roce 1980. Sestava skříněk je bez nápadu, dezén lamina se tluče s obkladem
a sedačka je postavená tak, že její lehce futuristický tvar ztratil 98% vizuální působivosti. Podobně zabito je nádherné svítidlo Artemide Pirce pendant z lakovaného hliníku.
Ano, páni designeři se zase představili, přesně tak jak je známe. Trika natažené jako hvězdy repre, ale na hřišti to čutaj sotva jak okresní přebor. V rámci úrovně JSSS dávám čtyři mínus, v anketě klikám pět.
Zdroj obrázků : PR RTV Prima, spol. s r.o.