
Dívky mají odzpíváno, dnes jsou na řadě chlapci, aby oslnili Ameriku, která svými hlasy rozhodne, kdo z kluků postoupí do tématických finálových kol American Idol a bude tak o krok blíže k celkovém vítězství. Stejně jako u dívek si bude porota postupně zvát jednotlivé soutěžící na pódium a opět na pětici nešťastníků místo nezbude. Kdo svou šanci chytil pořádně za pačesy a kdo ji naopak promarnil?
Caleb Johnson (The Faces – Stay With Me)
Jako prvního vybrala porota Caleba, ve workshopu se chtěl odnaučit přílišné zavírání očí při vystoupení. Caleb je klasický rock n‘ rollový zpěvák a ve svém vystoupení to dokazuje. Jeho old school vystoupení mě bavilo, toho afektu už nebylo tolik a působilo to mnohem víc autenticky. Vybral si pro sebe hodně dobře, hlasově u něj v podstatě taky není co řešit. Porota si taky myslí, že je rocková hvězda, jestli si to myslí i Amerika je věc druhá.
CJ Harris (Ray LaMontagne – Shelter)
CJ není úplně klasický country zpěvák, určitě má hlas na to, aby mohl fušovat i do jiných žánrů, přesto je country jeho prioritou. Další skvěle padnoucí výběr. CJův hlas se skvěle poslouchá, dokáže posluchače do vystoupení vtáhnout a ten křaplák je radost poslouchat, přirozený talent. První standing ovation večera. Že by první finalista?
Emmanuel Zidore (Emotions – The Best of My Love)
Oj, takže to porota myslí s Emmanuelem opravdu vážně, cítím dalšího Rylana a to není dobré. Dopadlo to přesně jak jsem očekával, Emmanuel víc bavil publikum, než se soustředil na zpěv, v tom hodně zaostával, výšky dával tak tak nebo vůbec. I když se porota snaží být mírná, resp. Keith s Harrym, protože produkce asi chce nějakou kontroverzní postavu v live shows, tak dát přednost Emmanuelovi, když vzadu sedí dalších 12 lepších zpěváků bylo šílené rozhodnutí. Za mě určitě ne a pokud ani u Ameriky ne, tak se stejně bojím, že na něj porota (JLo) vyplýtvá divokou kartu.
Sam Woolf (David Grey – Babylon)
Na workshopu Samovi vytýkali přesně to, co je jeho největším problémem, pódiová prezentace. Sam je dříč a tak si rady vzal k srdci a ve vystoupení šel vidět značný progres. Pohledů dolů bylo míň a s kamerou už taky líp pracoval, ještě z něj snad bude zdatný performer. Mohl si vybrat nějakou výraznější píseň, to jo, přesto svoje pěvecké kvality prodal. Ve finále by neměl chybět.
George Lovett – (Bruno Mars – Granade)
A zase ty výběry. George si pamatuju z posledních sól, kdy se mi hodně líbil v I Won’t Give Up a tipoval jsem jej na černého koně. Výběr a podání Granade nebylo nejšťastnější, což pak potvrdila i porota. Jak na houpačce. Těch kudrlinek bylo přespříliš. Harry má recht, slyšeli jsme od něj lepší.
Dexter Roberts (Craig Morgan – This Old Boy)
Dexter je typický zástupce country žánru. S vystoupením si příliš hlavu nelámal, přišel a v pohodě si odzpíval svoje. Jen jak doznělo jeho vystoupení, už jsem jej pomalu zapomněl. Porota to docela vystihla, zpívá jako mnoho jiných v žánru, zkrátka do písně nevnesl nic, co by jej odlišilo. Osobně proti country nic nemám, rád si jej někdy poslechnu, ale takových Dexterů je opravdu hodně, v jeho případě to chtělo nějaký větší risk. Jeho dřívější vystoupení se mi líbily více.
Alex Preston (Damien Rice – Volcano)
Na workshopu se řešila opět pódiová prezentace. Alex je hodně osobitý muzikant, ale s prezentací má problémy. Na Alexově vystoupení je muzikálnost hodně znát, dává vyniknout jak svému umění na kytaru, tak zpěvu. Navíc už na pódiu nepůsobí tak divně a ubylo i grimas. Není co dodat. Alex je horkým favoritem na finále.
Malcolm Allen (Anthony Hamilton – Comin‘ From Where I’m From)
Malcolmovi měl s pódiovou prezentací pomoci jeden z nejlepších performerů Adam Lambert. Nakonec právě prezentace byla to, co Malcolmovo vystoupení sráželo, na tom potřebuje hodně zapracovat, uvolnit se a víc s vybraným songem sžít. Navíc ze začátku byl příliš nízko, zhruba v polovině se už s kapelou setkal, jinak pěvecky dobré. Malcolm má asi nejlepší hlas na RnB v soutěži a tak by byla škoda, kdyby nepostoupil. Rozhodně má co nabídnout.
Ben Briley (Allman Brothers – Soulshine)
Předposlední místo zabírá Ben, vítěz duelu. Od poroty by bylo hodně krátkozraké si jej nepozvat, když u Ameriky vyhrál. Musím říct, že své místo si zasloužil a navíc skvěle obhájil, nenechal rozhodně nic náhodě. Od Bena to bylo jeho nejlepší vystoupení a jedno z nejlepších z celého večera. Ben mi v podstatě nabídl to, co mi chybělo u Dextera, nějakou přidanou hodnotu, ať už to byl celkový projev nebo skvělé kytarové sólo.
Spencer Lloyd (The Fray – Love Don’t Die)
Další katastrofa a promrhané místo v semifinále. To je asi tak vše. Spencer od svého jediného krátkého světlého momentu v divadle nedokázal, že do soutěže patří. Vystoupení bylo slabé jak čaj, vokálně taky katastrofa. Ani se nedá říct, že tu píseň zprznil, spíš píseň nakopala zadek jemu. Kdybych si zrovna v ten moment zapnul televizi, tak bych měl pocit, že sleduju přenos z karaoke baru ve 3 ráno. Další velký omyl. Velmi hořká tečka na závěr.
Nepostoupili
Casey Thraser, Briston Maroney, Maurice Townsend, Ethan Harris a Jordan Brisbane.
Osobní TOP 5
1. Ben Briley
2. Sam Woolf
3. Alex Preston
4. CJ Harris
5. Caleb Johnson/Malcolm Allen
Shrnutí
Své si odzpívali i kluci. Opět mám smíšené pocity. Porota nechala opět sedět pár nadějných soutěžících například na úkor Spencera a Emmanuela. Místo nich bych určitě raději poslechnul a dal tak šanci Bristonovi nebo Mauriceovi.
Jinak kvalita jednotlivých vystoupení byla mnohem vyrovnanější než včera v holčičí kategorii. Zítra nás čeká rozuzlení celého semifinálového týdne a poprvé tak uvidíme kompletní TOP 13.
Kdo se vám z kluků líbil nejvíce? Jste spokojeni s výběrem poroty? Koho tipujete na přímý postup a koho na divokou kartu?