American Idol 2014 ještě zdaleka nekončí, jak by se mohlo zdát z nadpisu, tématem tohoto týdne je totiž „Domov“. Každý soutěžící zazpívá jednu píseň, která jim domov připomíná nejvíce.
Jena Irene (KT Tunstall – Suddenly I See)
Jena si pro tentokrát vybrala trochu svižnější song, který jí připomíná rodinné výlety. Je jasné, že její specifický vokál se nehodí do všeho, mnohem víc by mi píseň seděla spíš na Jessicu. Jenu už jsme slyšeli lépe, ve slokách byla příliš nízko, skoro nebylo poznat, co zpívá. Na výslovnost by si měla dát pozor. V refrénu to bylo mnohem lepší, ale chyběla tomu ta hravost originálu. Jena se snažila ukázat svou jinou stránku, snaha zůstala někde na půl cesty.
Alex Preston (Gewin DeGraw – I Don’t Want To Be)
Alex si vybral píseň od své velké inspirace Gewina DeGrawa, kterému dělal na jednom vystoupení předskokana. Opět se rozhodl sám doprovázet, tentokrát na elektrickou kytaru. Líbí se mi, jak si Alex téměř jako jediný kompletně předělá píseň podle sebe. V některých pasážích mu docházel dech, jak poznamenal i Keith, přesto Alex předvedl svůj standart a opět muzikální zážitek.
Jessica Meuse (Dido – White Flag)
Tohle bude oříšek, těžko uvěřit, že má Jessica píseň už několik let ve svém setu. První polovina OK, líbilo se mi vibráto Jessicy a řízný country projev, stejně jako u Alexe oceňuji odlišnost oproti originálu. V druhé polovině to však přepískla a byla dost mimo, hlavně v té poslední výšce. Minule to bylo mnohem lepší, příště by se měla přiblížit více poloze z minulého kola.
Dexter Roberts (Montgomery Gentry – Lucky Man)
V tématu o domově asi těžko předpokládat, že by Dexter, rodák z Alabamy, dal něco jiného než country. Kde nic člověk nečeká, tak obvykle dostane mnohem víc. To je případ Dextera, který se po minulém kole vykoupil skvělým vystoupením. Dexter poslal píseň domů někomu, kdo už není mezi námi, což mu paradoxně nejvíc pomohlo do písně dostat ohromnou dávku emocí, přitom ještě bezchybně zazpíval, skvělé! Zatím nejlepší vystoupení večera.
Emily Piriz (Jennifer Lopez – Let’s Get Loud)
Svým výběrem se Emily vrátila ke svým latino kořenům a také hodně zariskovala, když původní interpretka sedí v porotě. Na začátku to vypadalo na energické vystoupení, na které nejsme od Emily zvyklý, postupem času se ale energie vytrácela. Emily se snažila, ale na velkém pódiu se celé vystoupení ztrácelo. Po stránce hlasu není u Emily co řešit, tam si je mnohem jistější než původní interpretka, další vystoupení, které zůstalo na půl cesty. Co se to dneska děje?
Caleb Johnson (Rush – Working Man)
Hodně nešťastný výběr, možná pro Caleba ne, ale do soutěže určitě. Hlasově Caleb podává nejvyrovnanější výkony, tam není co řešit, vše stojí a padá s výběrem a provedením. Tohle mi přišlo jako zkouška rockové kapely v pětaosmdesátým, krapet nudné. Co se dá vypíchnout je Calebova práce s mikrofonem. Ptám se podruhé, co se to dneska k sakru děje?
Poprvé nám ukazují průběžné výsledky, kde naprosto zaslouženě vede Dexter, další v pořadí Jessica, Caleb, Jena, Alex a Emily.
MK Nobilette (Train – Drops Of Jupiter)
Zdá se, že se večer už nezlepší a Dexter zůstane jednookým mezi slepými. Z frustrace mi zhořklo už i kafé. MK nejspíš opravdu dosáhla svého vrcholu v semifinále, podruhé v řadě podala mdlé vystoupení. Na vině je opět stejně mdlý výběr, minule celou situaci alespoň zachránila rytmickým závěrem. Obávám se, že ani tentokrát MK bottom 3 nemine.
CJ Harris (John Mayer – Waiting On The World To Change)
No konečně, CJ si jako jeden z mála vybral pro svůj hlas perfektně. Příjemné na poslech, včetně provedení a emocí. Podobného stylu by se měl nadále držet, protože mu sedí.
Sam Woolf (Blind Pilot – Just One)
Sam se tentokrát pustil víc do country, a sedlo mu to. Znovu s ním mám ten samý problém, krásně a bezchybně zazpívané, ovšem bez ničeho dalšího. Na nahrávku dobrý, ale jako performerovi mu chybí větší interakce s diváky a prožitek na pódiu. Nepomohlo ani když jej posadili téměř úplně do publika, kdy několik fanynek se na něj koukalo jako na svatý obrázek, přičemž Sam nereagoval a neustále pohledem hledal kameru, aby se jí mohl vzápětí vyhnout. Pro příště bych se pokusil Samovi vzít kytaru, třeba by ho to probudilo z letargie.
Malaya Watson (Tamala Mann – Take Me To The King)
Malaya si vybrala první gospelovou skladbu, kterou se naučila. Oproti minulému týdnu nevsadila na rychlou skladbu a usedla za klavír. Po celou dobu, co byla za klavírem mi zněla velmi příjemně, nechyběly tomu správné emoce a celé klidné aranžmá Malaye slušelo. V závěru, kdy došlo na vrchol skladby už se dostavil její nepříjemný mečák ve výškách, které lehce přepálila, což celkový dojem trochu pokazilo. Přesto si myslím, že se Malaya dostatečně vykoupila, aby znovu nespadla do poslední trojky.
Ben Briley (David Nail – Turning Home)
U Bena, rodáka z Tannesse, se stejně jako u Dextera dalo očekávat, že zazní country. Tentokrát se neshodnu s pány v porotě, protože Ben zvládl píseň jak technicky, tak po stránce emocí, stal se tak jedním ze zachránců celého večera.
Majesty Rose (Coldplay – Fix You)
Ach neééé! Takhle zkazit skvělý náběh na monstrózní touchdown! Neuvěřitelné! Majesty si nemohla vybrat lépe, ve verzích to znělo přímo nadpozemsky, už jsem si říkal „KONEČNĚ!“ a pak přišel ten nešťastný závěr, kdy to Majesty chtěla mermomocí vypálit a vůbec se jí to nepovedlo. Musím souhlasit s JLo, že vždy ty velké tóny dávat nemusí, aby vystoupení bylo perfektní. Věčná škoda! V rámci večera však lehký nadprůměr.
Osobní TOP 5
1. Dexter Roberts
2. Ben Briley
3. Alex Preston
4. CJ Harris
5. Majesty Rose (za ten úvod)
Tip na Bottom 3
1. Emily Piriz
2. Jena Irene
3. MK Nobilette
Shrnutí
Po tomto díle u mě převládá spíše frustrace, přitom produkce šla tématem soutěžícím naproti, sami soutěžící si to hodně pokazili jednotlivými výběry. Zklamání převládalo zejména u děvčat. Nedivil bych se, kdyby zítra soutěž opustila další dívka. Doufám, že se American Idol příští týden vyhrabe z průměru.