Možná vám to už leze krkem, Hlas nebo X Factor? X Factor nebo Hlas? Denně o tom všichni mluví, diskutují, píšou a je faktem, že je to aktuální „problém ve společenské debatě ohledně televizního vkusu“. Pojďte se mnou rozebrat možné důvody úspěchu a neúspěchu. Proč byla tak malá sledovanost? Má cenu ještě dělat podobné show?
Minulý týden se na obrazovkách český i slovenských odehrála velmi zajímavá bitva, o kterou se sice nikdo moc nezajímal, ale po neděli už to přerostlo v horečnou diskuzi. V ní se rozebírají až do mrtě některé otázky a zastánci všech stran se zarytě drží svých názorů a obhajují je. Zkusme si celou situaci kolem obou soutěží rozebrat. Převážně v měřítku českého prostředí.
Kde se stala první chyba?
Osobně si myslím, že finální destrukce formátu pěveckých a talentových reality show přišla, když si před čtyřmi lety Prima s Novou vyfoukla práva na Talent. Prima získala licenci na Got Talent a Nova ostrouhala. Jenže nelenila a vymyslela si vlastní formát Talentmánie, který jak víme, byla laciná kopie vycucaná z prstu, který měla zalepit díru po vyfouknutém Talentu. Otevřela se tím jasná, vyhraněná, válečná, televizní fronta, kde po sobě televize nemilosrdně šlapaly. Bohužel byl nejvíc na situaci bitý divák a značně utrpěly i obě show, protože si vzájemně ukradly talenty, rozštěpilo se to do dvou show a už v té době se pomalu začalo ukazovat, že federální krajiny začínají být talentově vybrakované.
Talentů ubývalo, show přibývalo
Už se pomalu zdálo, po mnoho diskuzích, že talentové a pěvecké show na čas utichnou, ale úspěch Talentu nastartoval další vlnu hledání. U toho nelenila Nova a na scénu přivedla Hlas a vrátila znovu do hry Superstar. A v té době zesílily všelidové debaty o zásobě talentů ještě víc. Druhý Talent vyhrál cizinec (leč kvalitní), druhá federální Superstar též nezískala tížený úspěch a nový federální Hlas propadnul. Společným jmenovatelem byl talent a množství. Mají ještě vůbec naše krajiny nějaké talentované lidi? Je ještě z čeho vybírat? Mají vůbec vítězové šanci se prosadit? V té době bylo více jak jasné, že je show už příliš mnoho a že by se mělo uvažovat o třeba dvouletém přerušení a nechat formát odpočinout a dozrát třeba nové zpěváky a talenty. A hlavně divácké obecenstvo začalo býti k těmto show vrtkavější a bylo nuděno samotným formátem.
Zbyteční výherci?
Zavedeným formátům také nepomohl fakt, že výherci to nikam nedotáhli a nerozvířili federální rybníčky showbyznysu. Dodnes jsme neslyšeli o ani jednom výherci Talentu. Dea Meni sice odcestovali do Las Vegas, ale údajně předvedli jedno číslo v nějakém zaprděném zastrčeném baru, který rozhodně nebyl tou slibovanou show ve Vegas. Atay prchnul do své domoviny, handrkoval se s Primou o peníze a vlastně jsme od něj viděli jen pár čísel v samotné soutěži, nic po ní. Jozef Pavlusík, překvapivý vítěz, se dodnes do podvědomí diváků nezapsal po stránce hudební (tím čím vyhrál), ale po stránce skandální, že měl vyhrát Alex Dowis. Miroslav Sýkora zatím také nic, ale u něj čekáme na to, jak dopadne v Británie má Talent, kde díky výhře získal možnost vystoupení. Ale sumasumárum nikdo z Talentu do většinového podvědomí nevzešel. Snad jediný Richard Nedvěd se živí tím, s čím přišel dodnes, ale pozor, Richard show nevyhrál.
Ve federální Superstar to také nebylo to pravé ořechové. Z druhé řady můžeme říct, že největšího úspěchu dosáhla Celeste Buckingham. Dostala své hity do rádií, bodovala v poslouchatelnosti a oslovila své cílové publikum. Dále Gabriela Gunčíková tvoří kvalitní muziku, ale ne a ne ji dostat na povrch. Martin Harich postupně začíná vystrkovat růžky a Michala Šepse můžete občas zahlédnout v regionech, jak cosi hraje (ale není mu rozumět). A vítěz Lukáš Adamec? Tam se vůbec nic neobjevilo. Začalo se tedy potvrzovat pravidlo, že už to nejsou zpěváci, kvalitní zpěváci, ale rychlokvašky připravené zářit jen v aktuálních show. Na přesah a na oslovení většinového publika nemají ani za mák.
Třetí federální Superstar přinesla nadějné hudební charaktery, ale ty během soutěže vyprchávaly jak pára nad hrncem. Povinné vítězství padlo na konstantní Sabinu Křovákovou, ve které spousta diváků vidělo novou naději, že by mohla prorazit komplexně jako Aneta Langerová. Nestalo se. Zapomenutá. Do popředí se ještě chvíli dostal Jaroslav Smejkel, ale momentálně ticho po pěšině. Ten jediný má z celé party minimálně našlápnuto k tomu hudebně prorazit, protože už jednu půlku dveří vykopnul, ale ještě neprošel. O zbytku se píše ve stylu, hele on má nový klip a koukejte, jak moc se svlíknul. Všichni se jednou podívají, jak se kdo svlíknul a tím to končí. Dále kvalita celého ročníku po pěvecké stránce byla jedna z nejkatastrofálnějších, všichni o tom mluvili, všichni to slyšeli a všichni si také mysleli, že už to bude definitivní hřebíček do rakve. Nebyl.
Noví zpěváci a talenti tedy nedokázali show přesáhnout a bylo aktuální debatovat o tom, jestli už jakékoliv hledání není zbytečné. Nejen debatovat, ale mělo se už konat.
Jiskra naděje?
Ty byly dle mého dvě. První jiskra naděje přišla s třetím federálním Talentem. V něm se nakonec objevilo několik velmi talentovaných lidí, kteří měli velmi dobré vystoupení a po dlouhé době to vážně dýchalo originalitou v čele s Alexem Dowisem. Řekl bych, že show byla v té době na svém vrcholu, ale na konci přišla velmi hořká tečka v podobě sporu Alexe s Lucií Bílou a finálním vítězem, kde prostě většina lidí nevěřila, že mohl vyhrát Josef Pavlusík. I když poté bylo odhaleno hlasování, tak pachuť zůstala. Ale třetí řada byla aspoň malou ukázkou toho, že tu talentované lidi ještě máme.
Od roku 2010 však svítila jiná jiskra naděje. V témže roce totiž Prima koupila licenci na X Factor. Tato hudební soutěž hrála a hraje ve světě hudebních show Prim, a tak většina vzhlížela k tomu, že X Factor přinese obrodu formátu. Jenže Nova ucítila další průšvih. A jelikož v licenčním řádu je, že proti sobě nesmějí jít show ze stejné licenční dílny, tak Nova neustále nasazovala Superstar, aby Prima nemohla s X Factorem vyrukovat. A když by Prima show nakonec nasadit mohla, tak radši nasadila čtvrtý Talent. I když nebyla show nasazená, tak jsme všichni tajně doufali, že ta revoluce s touto soutěží přijde.
Pozdní nasazení?
Pro X Factor byla velká škoda, že byl nasazen až teď v roce 2014. Nesvezl se na popularitě zahraničních verzí, kdy se k nám dostával James Arthur a pronikala sem, ač neúspěšná, ale zajímavá americká mutace. Měla být dle mého nasazena už v roce 2011. Každé další oddalování bylo špatně. Formát byl nasazen v době, kdy se horečně diskutuje o zbytečnosti show a vyčerpání talentovaných lidí, diváci jsou už vyloženě znudění hledáním někoho a neprospěla tomu ani na českém trhu Prima, která oproti slovenské JOJce dost otálela se zapojením se do projektu a v self propagaci na českém území ji ujel vlak, který se nedal dohonit. Další kudlu do zad tomu zasadila Nova, která vyrukovala s Hlasem. Vytvořil se znovu dojem války televizí a to v nejhorším možném měřítku. X Factor i Hlas půjdou proti sobě v jarním období. K totální destrukci mohlo dojít tím, že by šly ve stejný den a čas proti sobě, to se naštěstí nestalo. Ale celková mediální masáž a liknavost kolem nikomu neprospěla a ani se nedivím, že lidí přepínají. Nejvíc na tom byl bitý zase divák.
Divák má sílu
To, že divák není jen ovce nalepená na televizi, se plně ukázalo v posledním týdnu u sledovanosti Hlasu a X Factoru. U Hlasu se očekávalo, že by měl dosáhnout aspoň milionové sledovanosti. Nešel proti němu výraznější konkurent vyjma Cest domů. Finální číslo kolem 800 tisíc diváků muselo být zklamáním. To X Factor padnul na hubu mnohem tvrději. A to nejen na českém trhu. Pouhých 400 tisíc diváků si X Factor v neděli pustilo. Nečekala se samozřejmě výhra, ale čekalo se určitě jiné číslo. Musí se ještě vzít v potaz, že v neděli to byla vražedná kombinace. Hit nehit Doktoři z Počátků, velký fotbalový zápas a nepodceňoval bych ani Čtyři v tom (v mém okolí o tomto pořadu slýchávám čím dál tím víc a lidé se o to více zajímají jako o televizní alternativu ke stálému programu). Samozřejmě to po prvních dílech nejde generalizovat a dělat závěry. Stále to byl jen první díl a sledovanost může vyrůst, ale ledacos už to naznačuje, co si divák myslí.
Takže divák jasně ukázal nezájem. Jasně ukazuje, že už ho takové show jako je hledání někoho nezajímá. A televize by už na to měli reagovat. Sice tyhle show z celého srdce mám rád, ale hold se musí čelit realitě. V momentální situaci formát potřebuje pauzu jako sůl.
Kdo tluče hřebíky do rakve?
Už dlouho mám dojem, že na co sáhnou naše komerční televize v oblasti reality show či talentových soutěží, tak je to vždy odsouzeno k zániku. Předem. Protože si každý nehraje na svém písečku, ale musejí se jako děti prát. Hračky pak zůstanou ležet ladem a nikdo nevyužije jejich kvalit, maximálně se s ní bouchnou po hlavě. Formát reality show tedy není nastavený v našich podmínkách jako nástroj pro zábavu, ale jako nástroj k bitvě. Jako zábava to fungovalo v době, kdy si Nova sama nasazovala Superstar. Pak ale nastoupili Prima, Vyvolení a Big Brother a nelítostný a diváckovražedný souboj nastartoval nemilosrdnou éru bitev, kde divák je vždy až na druhém místě. Hlavní je vydělat a zesměšnit soupeře. Je to také dáno tím, že jsme malý trh a všechno je tak mnohem viditelnější. Děje se to třeba i světě, ale mám dojem, že tam se aspoň nějak bere na zřetel divák. Konkurence si dělají svoje, ale neutočí na sebe, a když někdo prohraje tak se stáhne a nechá to dělat toho druhého nebo jsou schopni fungovat nezávisle na sobě. To dle mého u nás nefunguje.
A čím dál tím více se také ukazuje, že český divácký trh je specifická platforma. Nemusí na nás pozitivně působit všechno, co frčí v zahraničí. Ale je otázka, jestli je to zpracováním nebo samotnou náturou diváka. Big Brother je ve světě dominanta svého formátu, stále se drží a kraluje. Survivor a Trosečník mají na světě také desítky verzí, které fungují. O Talentu, Hlasu a X Factoru ani nemluvě. Tyto tři show různě po světě kralují a jsou aktuálně v této branži in. Jen u nás zase dochází k totálnímu zničení, zhnusení a vyčerpání se.
Takže tu větev pod sebou podřezávají obě komerční televize. Jde jen o to, kdo chvilku tahá pilku. A díky tomu už bylo pohřbeno několik nadějných formátů. Prima s Novou společnými silami zlikvidovali formát šmírování lidí v baráku. Prima čtvrtou řadou Vyvolených formát zabila úplně. Nova spáchala harakiri s Talentmánií. Prima zase v našich končinách totálně rozprášila Trosečníka. A teď společnými silami horoucně potápí loď jménem pěvecké show.
Řešení?
Jediným aktuálním řešením je v této situaci v poklidu dojet Hlas a X Factor a poté si dát aspoň dva roky pauzu od všech Hlasů, Talentů, Vyvolených, Superstárů, Xfactorů a dalších. Ať teďka televize do lidí cpou pěkně seriály. Však oni se jich taky přejí. Až někde v roce 2016 by se mohlo začít uvažovat, aby pouze jedna televize zkusila nějaký formát nasadit, jestli to má smysl.
Sice tyhle show miluju a možná tu na Panáčkovi nebudeme mít o čem psát, ale výrazně by to všemu prospělo. Až poté by se ukázalo, jakou to má další budoucnost.