Minulé finálové kolo se neslo ve znamení průměrných vystoupení, nikdo z nadějné TOP 12 nezazářil a nepřesvědčil tak porotu ani diváky, že by měl usilovat o prestižní titul vítěze American Idol. K celkové frustraci z neschopnosti soutěžících vystoupení prodat nepřispívají ani padající ratingy ve sledovanosti, což může nepřímo souviset. Možnost k vykoupení nabízí oblíbené téma filmových hitů. Zazní například hity z filmů Ledové Království, Dreamgirls, Skyfall, Stmívání a další. Bude to trhák nebo znovu propadák?
Sam Woolf (The Beatles – Come Together z filmu Across The Universe)
Sam se konečně přestal skrývat za kytaru a začal se na pódiu trochu víc pohybovat a pracovat s kamerou. Dokonce zapojil i diváky ve studiu. Pořád mi připadalo, že se na pódiu cítí dost nepohodlně, té strnulosti se už asi do konce soutěže nezbaví, ale snaží se. Toto vystoupení bylo krokem správným směrem, aby se zlepšil coby performer, protože předpoklady stát se umělcem, co nahrává alba má, chce to projev osobnosti na pódiu. Po stránce zpěvu jsme od něj slyšeli už lepší kousky.
Jessica Meuse (Simon and Garfunkel – The Sound Of Silence z filmu Absolvent)
Jess opět prezentuje další píseň ze svého setu a opět se jedná o skvělý výběr. Akustický začátek – nádhera, její hlas v písni nádherně vynikl. Škoda, že jí vystoupení trochu kazila kapela, od chvíle, kdy se přidala to zase začalo ztrácet, přesto se s tím Jess poprala přímo skvěle, týden od týdne si je na velkém pódiu jistější, určitě by nebylo na škodu pokusit se stejně jako u Sama o otevřenější přístup. Kapele bych dal za uši.
CJ Harris (Marshall Tucker Band – Can’t You See z filmu Kokain)
Tohle by si měl pustit Sam. Přestože CJ jen stál z kytarou, tak podal strhující a osobitý výkon. Jak chytře poznamenal Harry, pak ani nevadí, že úplně neladil. CJ si umí jako jeden z mála vybrat píseň a vtisknout jí svou tvář. Podobný styl CJovi sedí, to je bez debat. CJ si pro tentokrát vyzpíval zasloužený standing ovation od poroty. Zatím se zdá, že se filmový večer vyvíjí mnohem lépe než ten předchozí.
Dexter Roberts (Lynyrd Skynyrd – Sweet Home Alabama z filmu Forrest Gump)
Po minulém týdnu, kdy Dexter překvapil jsem čekal, s čím přijde ve filmovém týdnu, jestli opět překvapil. Vůbec nepřekvapil. Výběr nemohl být více předvídatelný a méně vypočítavý. Nehledě na to, že se místy ztrácel v aranžmá, tak písni nevtiskl nic nového, přestože zazpíval bezchybně. Dexter jede na jistotu, možná až příliš.
Ben Briley (Elton John – Bennie And The Jets z filmu 27 šatů)
Už jsem chtěl napsat, že dát hned tři countrymany po sobě byla chyba. To jsem však nevěděl, co chystá Ben. Velmi nezvyklý výběr. Ben Eltona miluje, tak se rozhodl vyjít daleko ze své bezpečné zóny a dokonce si zahrát na piáno. Zde musím hodně nesouhlasit s porotou, na rozdíl od Dextera, který je až nudně předvídatelný bylo Benovo ne country vystoupení osvěžující. Ben ukázal, že si troufne i na jiné žánry a risk mu vyšel. V těch falzetech si moc jistý v kramflecích nebyl, to byla jediná vada na kráse, která místy trochu tahala za uši, přesto jsem se bavil. Porota byla až moc tvrdá, podruhé v řadě to Ben trochu neprávem schytal.
Majesty Rose (Idina Menzel – Let It Go z filmu Ledové Království)
Ajajaj, co se to s Majesty děje, taková favoritka a znovu narazila. Vzít si čerstvou Oscarovou píseň od paní zpěvačky jako je Idina Menzel (nebo Adele Dazeem, jak jí říká Travolta) bylo pro Majesty příliš velké sousto. Minule měla alespoň dobrou první půlku, tady jsem těžko hledal dobré momenty. Celé to bylo nekonzistentní a hlavně falešně, na což jsme u ní zvyklí nebyli. Majesty by se měla smířit s tím, že ne na vše si může troufnout. Rád bych viděl Majesty z prvních dvou živáků nebo tu z prvního kola divadla. Pořád zůstává mezi mými favoritkami, proto doufám, že se brzy probere a výběry si pořádně rozmyslí, hlavně by měla pochopit, že to nemusí za každou cenu odpálit.
Caleb Johnson (Adele – Skyfall z filmu Skyfall)
Z frustrace, kterou jsem měl po Majesty mě probral Caleb. Popravdě jsem čekal, že si vybere něco z Rock of Ages a definitivně se stane bavičem série, ale nestalo se. Skyfall bych od něj nečekal ani v nejdivočejších snech. O interpretaci tohoto posledního velehitu Adele se už pár zpěvaček v soutěžích pokoušelo a ne vždy úspěšně. Caleb si píseň přisvojil a podal ji naprosto fantasticky. Nestíhal jsem zírat, vzal mi vítr z plachet, troufl bych si to i označit za první touchdown sezóny. Caleb tímto vystoupením dokázal, že není žádný šašek sezóny, ale je potřeba jej brát vážně. Jen tak dál! Zdá se, že soutěž teprve nabírá na obrátkách, jak poznamenal Harry.
MK Nobilette (Garth Brooks – To Make You Feel My Love z filmu Přístav naděje)
MK si vybrala píseň z filmu, ve kterém zazářil i porotce Harry, Make You Feel My Love původně od Boba Dylana. Na tuto píseň si mimo jiné troufla také vítězka loňského X Factoru UK Sam Bailey, mému srdci nejbližší však zůstane interpretace ztvárněná Leou Michele. MK se tímto výběrem konečně vydala správným směrem. Tento styl jí sedne a dovedu si ji s podobným repertoárem představit. Pěvecky to nebylo úplně dokonalé, avšak MK dokáže do projevu vnést něco, co člověka donutí se opravdu zaposlouchat a vystoupení si vychutnat. Bezpochyby nejlepší výkon MK v live shows.
Alex Preston (Glen Hansard & Markéta Irglová – Falling Slowly z filmu Once)
Alex trochu zariskoval, když si vzal píseň dříve nazpívanou vítězem Krissem Allenem. Písni vůbec neudělal ostudu, hlasově zůstal tam, kde mu to nejlépe svědčí. Asi půjdu trochu proti proudu, když řeknu, že mi tato balada nikdy moc neimponovala a proto mě ani Alexova verze nezvedla ze židle, ale zazpívané dobře. Oceňuji, že se do písně snažil vnést trochu toho svého. Alexovi by určitě prospěla menší změna. Pokud chce usilovat o titul, měl by prodat svou instrumentalitu a pro jednou třeba vystupovat s klavírem nebo úplně bez nástroje, začíná být totiž nebezpečně stejný.
Jena Irene (Paramore – Decode z filmu Stmívání)
Blíží se finále celého večera. Jena po dlouhé době znovu usedá za piáno, což kvituju. Jena si vyhlédla opět nedostižný Everest, kterým zpěvačka Hayley Williams z Paramore bezesporu je. Ten však nebyl nad její síly jako se tomu stalo u Majesty, naopak se postarala o jedno z TOP vystoupení večera, ne-li druhý touchdown! Skvělá práce s hlasem a dynamikou. Jena je zpátky a musel by v tom být čert, aby znovu spadla do Bottom 3. Nemůže být už filmový večer každý týden až do finále??
Malaya Watson (Jennifer Hudson – I Am Changing z filmu Dreamgirls)
Jako poslední si zapěla svůj soundtrack Malaya. To nejlepší nakonec? Ale kdeže. Vystoupení mělo opět stejné schéma jako minulý týden. Když už se zdálo, že se Malaya našla v poloze, kde dokáže kontrolovat svůj hlas, aby nezněl nepřijemně mečivě, tak poslední část znovu vypálila a vyloženě odkřičela. Osobně se mi to nelíbilo, porota však byla ohromena.
Osobní TOP 5
1. Caleb Johnson
2. Jena Irene
3. MK Nobilette
4. Jessica Meuse
5. Ben Briley
Tip na Bottom 3
1. Sam Woolf
2. Dexter Roberts
3. Majesty Rose/Malaya Watson
Shrnutí
S filmovým večerem se do show vrátila kvalita, zdá se, že si soutěžící Harryho slova vzali k srdci a produkce jim šla víc vstříc. Možná jsem jen dobře naladěný, ale myslím, že hned několik vystoupení přímo vyčnívalo. Doufám, že si alespoň podobnou, ne-li lepší kvalitu udrží show i nadále. Přestože ratingy klesají, tak je show v USA stále považována za zlatý standard mezi reality show, která jako jediná tvoří hvězdy s platinovými alby a vítěze Grammy.
Jsem zvědavý, jak o dnešním kole rozhodne Amerika, osobně bych oželel Sama, který se sice snaží, ale výsledky se u něj podle mě dostaví až časem, ale určitě ne do konce soutěže. Podle průběžného hlasování, které je však hodně zkreslené se dá jeho účast v B3 předpokládat. Dextera bych také oželel. V podstatě mě více zaujal jen v minulém kole, nezazpíval úplně zle a asi v B3 ještě neskončí, ale nemyslím si, že má co dalšího do soutěže přinést. B3 by mohla doplnit Majesty nebo Malaya, druhá jmenovaná by mi též extra nechyběla. Po dnešním kole to může ovšem dopadnout jakkoliv.