Svou labutí píseň v minulém kole zapěla Majesty Rose, porota si znovu rozhodla záchranu ponechat na jejich favorita. Uvidíme jestli bude potřeba záchrany tento týden, kdy finalisté American Idol zavzpomínají na svůj první casting. Podle mě skvělé téma, které může přispět k tomu, aby soutěžící zazářili v tom, v čem se sami cítí nejlíp. Zazní písně, díky kterým si finalisté zaslouženě vyzpívali kýžený zlatý lístek do Hollywoodu, čímž započali svou cestu soutěží. Můžeme se těšit na výběry od Adele, Arethy Franklin, Eda Sheerana nebo Allman Brothers, ale také na původní písně. Budeme tak možnost porovnat posun jednotlivých soutěžících, jako přídavek zazní i čtyři duety. V rozhodnutí nás čeká vystoupení skupiny Daughtry, kde se dozvíme pro koho bude vzpomínka na svůj start v soutěži také finišem?
Hlavní show
Jessica Meuse (Jessica Meuse – Blue Eyed Lie)
Jessica Meuse – casting
Jessica dostala na starosti celý večer zahájit a to rovnou se svou původní písní Blue Eyed Lie, která je samozřejmě o jejím ex příteli. Finalisté, kteří chtěli na castingu ohromit porotu originální skladbou nejsou díky tématu v záviděníhodné pozici, co může fungovat na odbornou porotu, nemusí fungovat na laickou veřejnost. To není případ Jess, od začátku to nakopla a drive si udržela po celou dobu písně. Song není přímočaře chytlavý, má potemnělou atmosféru a jistý náboj. Jess na pódiu ještě nepůsobila více pohodlně, zpívání svých věcí jí dodalo sebedůvěru se plně odvázat a ukázat svou výjimečnost. Jednoznačně její nejlepší vystoupení v soutěži!
CJ Harris (Allman Brothers – Soul Shine)
CJ Harris – casting
CJ podává celou dobu nejisté výkony, hlavně po stránce intonace je to s ním jak na horské dráze, ovšem pokaždé dokáže přinést ten pravý prožitek a energii. Dnešek není výjimkou, občas to zatáhlo za uši, ale není to už tak markantní jako v minulých týdnech, CJ na sobě evidentně pracuje. Vystoupení se mu podle mě povedlo lépe než jeho castingové, s kapelou to znělo zajímavěji, mělo to spád a neztratilo to na své intenzitě.
Jena Irene & Alex Preston (P!nk & Nate Ruess – Just Give Me A Reason)
První duet večera. Jena a Alex si naložili pěkný megahit. Jen tak bych neřekl, že se jejich hlasy budou k sobě hodit, oba je mají docela specificky položené, nemohl jsem se víc mýlit. Nakonec z toho byla jedna z nejlepších interpretací hned za originálem. Stejně jako v originále excelovala hlavně žena, Jena perfektně pracuje v duetu, udržovala kontakt s Alexem, kterého jsme měli možnost poprvé vidět bez kytary a celkově v jiném aranžmá. Přestože tahounem vystoupení byla Jena, Alex si nevedl vůbec špatně, už nepůsobil tak introvertně.
Sam Woolf (Ed Sheeran – Lego House)
Sam Woolf – casting
Pokud bych měl vybrat, která píseň zatím Samovi nejvíce sedla, byl by to nejspíš Lego House. Oproti castingu se mu to podařilo trochu zpomalit a společně s kapelou to znělo skvěle. V podobných věcech bych si dokázal Sama představit v budoucnu. Jako obvykle zazpíval čistě, prožitek tam taky byl, ale pořád ta pódiová prezentace nesmírně zaostává, ať už Sam zní jakkoliv dobře, tak prezentace sráží celkový dojem o 50 %. Sam stále vypadá na pódiu hrozně vyjeveně, jak pravil Harry, vypadalo by to mnohem líp, kdyby si vybral jednu křičíci fanynku pod pódiem a zpíval to jí. Takto to vypadalo, jakoby se snažil pohledem všechny fanynky spočítat a ještě se u toho zdárně vyhnout kontaktu s kamerou. Na tomto bude Sam muset ještě hodně zapracovat.
Jessica Meuse & Caleb Johnson (Stevie Nicks & Tom Petty – Stop Draggin’ My Heart Around)
Druhý duet večera, tentokrát v režii Jess a Caleba. Moc se mi nelíbí, že chtějí znovu Jessicu připodobnit Stevie Nicks za každou cenu. Ta snaha je viditelná a zbytečná, Jessice nijak spojování s jejím slavnějším hlasovým skoro dvojčetem nepomůže, spíš naopak. Jess a Caleb vsadili na původní aranžmá a udělali dobře, vokálně oba bezchybní, jen se mi zdálo, že Jena s Alexem měli ve vystoupení přece jen víc chemie. Přesto solidní vystoupení.
Malaya Watson (Aretha Franklin – Ain’t No Way)
Malaya Watson – casting
Malaya v posledních kolech čím dál víc září, vybírá si podle svých hlasových možností a netlačí moc svůj ječák ve výškách. Na předešlé výkony pohodlně navazuje. Klidné pasáže v začátku zní od ní skvěle, v refrénu už sice opět křičela, ale celkovou atmosféru to moc nenabořilo. Jediné, co se dá vytknout je nadužívání kudrlinek, což zdůraznil i Harry. Malaya se stává oficiálně černým koněm soutěže.
Dexter Roberts (Brett Eldredge – One Mississippi)
Dexter Roberts – casting
Dexter původně zpíval na castingu jinou píseň. Zde to trochu smrdí protekcí z produkce, trochu nespravedlivé vůči ostatním. Dexter se baladou snažil napodobit úspěch jeho Lucky Man, což byl zatím jeho nejlepší výkon. A ono se mu to podařilo. Jakkoliv mě Dexter dříve těžce nebavil, objektivně musím uznat, že tohle se mu povedlo. Country balady mu jdou mnohem víc než ty rychlejší věci, dokáže je mnohem víc procítit a tak i líp prodat. Nehledě na to, že je stále hlasově zaměnitelný a neoriginální. Obávám se, že Dexter tu s námi ještě minimálně týden bude. Po Lucky Man jeho nejlepší výkon v soutěži.
Malaya Watson & Sam Woolf (Jason Mraz & Colbie Caillat – Lucky)
Bylo jasné, že párování musí někdo odnést, černý Petr zbyl na Malayu a Sama. Každý je zpěvák jiného typu a šlo hodně poznat, že nemají zkušenosti s duety nebo jim to spíš nejde tak přirozeně jako v prvních dvou případech. Každý zvlášť měli pěkné momenty, ale společné pasáže byly dost mimo. Po stránce show to nebylo o moc lepší, Samovi nepomohlo, že má osobu, které má zpívat přímo na jevišti a znovu působil hodně nesměle, byť se Malaya snažila navázat kontakt.
Jena Irene (Adele – Rolling In The Deep)
Jena Irene – casting
Jena to zkusila po svém a známou skladbu si předělala. Sbírá plusové body, že se na to snaží jít po svém, půl práce navíc dělá už jen její barva hlasu. Nejsem si jist, na kolik byl pomalý tichý začátek s piánem dobrý nápad, v tu chvíli se mi zdál song značně vykleštěný, znělo to ovšem zajímavě. Naštěstí to Jena na konci vypálila a obhájila si (alespoň u mě) pozici favoritky. Jena je silná zpěvačka, tam kde ostatní na Adele vyhoří, to dává s přehledem.
CJ Harris & Dexter Roberts (Darius Rucker – Alright)
Ajajaj, tohle byl další průšvih. Chlapcům to spolu neladí možná ještě víc než Samovi a Malaye. U obou dvojic jsem měl pocit, že moc zkoušek neproběhlo. Od CJ velmi slabý zpěv a načasování, táhl to celé dolů, Dexter lepší, ale nic, co by mě zvedlo ze židle.
Caleb Johnson (Aretha Franklin – Chain Of Fools)
Caleb Johnson – casting
Minulý týden Caleb zasadil touchdown se Zeppeliny, tentokrát se to pokusí s Arethou Franklin, což taky není jeho původní z castingu jako u Dextera. Caleb dal Arethě rockový zvuk, od původní skladby téměř k nerozeznání, zní to skvěle. Caleb zatím po stránce zpěvu nezklamal a nestalo se to ani tentokrát. Možná to nebyl tak silný zážitek, jako minule, přesto solidní vystoupení.
Alex Preston (Alex Preston – Fairytales)
Alex Preston – casting
Show uzavře Alex se svou původní písní. Stejně jako u Jess jde poznat, že se ve své věci cítí velmi pohodlně, vyzvednout se dá jak hra na kytaru, zpěv, tak i skladba samotná. Vůbec to není špatná věc, s kapelou zní ještě lip než castingu pouze s kytarou.
Všechna dnešní i minulá vystoupení (bohužel kromě dnešních duetů) si můžete poslechnout na YouTube v originální studiové nahrávce ZDE!
Osobní TOP 5 vystoupení
1. Jessica Meuse
2. Jena Irene & Alex Preston
3. Alex Preston
4. Caleb Johnson
5. Jessica Meuse & Caleb Johnson / Jena Irene
Tip na Bottom 3
1. CJ Harris
2. Dexter Roberts
3. Sam Woolf
Shrutí 6. finálového kola
6. finálové kolo přineslo s sebou zajisté nejvyrovnanější výkony od začátku řady. Překvapivé byly i duety, kdy jeden se povedl hodně, druhý dobře a dva se nepovedly vůbec. Na vypadnutí mi vychází CJ, co se týče zpěvu je na tom z TOP 8 nejhůře, Dexter nejspíš díky povedenému vystoupení s baladou znovu postoupí a Sam díky dobře odzpívanému Lego House také bude odměněn postupem.
Rozhodnutí
Odhalení Bottom 3
K postupnému odhalení je stejně jako minule použita velká obrazovka. Tentokrát nezobrazila obličej Malayi, CJe a Sama.
Hvězdný host (Daughtry – Waiting For Superman)
Svůj nový a povedený singl Waiting For Superman přišla představit skupina Daughtry, v čele s někdejším finalistou Chrisem Daughtrym.
Kdo obdržel nejmenší počet hlasů?
Nejmenší počet hlasů tento týden dostal Sam Woolf. Paradoxně v jeho silnější večer, kromě duetu.
Sam zpívá o záchranu
Sam si zvolil Babylon od Davida Graye, byl to v podstatě jeho standard, jak co do zpěvu, tak do performance. Není důvod záchrany.
Porota se tentokrát rozhodla jednomyslně SamaZACHRÁNIT! To mě teda podrž… Sam nikam nejde a na pódium se snesly konfety.
Shrnutí rozhodnutí
V tomto případě se názorově s porotou rozcházím, ba jsem na ni naštvaný! Záchrana Sama je těžce nelogický krok, to už mohli minule zachránit raději Majesty, ta měla větší naději na potenciální touchdown. Sam je dobrý zpěvák, ale na pódiu působí jako prkno a už se asi opakuju, ale žádné pokroky nedělá a do konce soutěže ani neudělá. Navíc byl už několikrát v bottom 3, to není materiál na záchranu, naděje, že Sam zvítězí je téměř nulová. Měli si ji šetřit na překvapivé vypadnutí jednoho z hlavních favoritů Caleba, Jessicu, Jenu nebo Alexe, kteří se v příštích dvou kolech, do kdy záchrana platila, mohou klidně ocitnout v ohrožení a pak se bude porota bouchat do hlavy. Na rozumnou obhajobu nebyl čas, doufám, že ji uslyšíme v příštím kole, kdy si TOP 8 vezme na paškál hity 80. let.
Souhlasíte s rozhodnutím poroty? Jste spokojeni s použitím záchrany na Sama nebo byste ji raději ušetřili na někoho jiného?