A je rozhodnuto. V tuto chvíli už víme, kteří čtyři soutěžící se příští týden poperou o titul vítěze druhé řady Hlasu ČeskoSlovenska. Včera jsme se ovšem mohli přesvědčit, že ani velký favorit nemá nic jisté a i outsider může překvapit. Ve kterém týmu k tomuto zvratu došlo, jaké výkony včera soutěžící předvedli, s jakými hosty vystoupili a kteří jsou ti čtyři šťastní grandfinalisté, to se dozvíte, když si přečtete rekap DJ Vlada a Scalexe.
Eliška Mrázová
zazpívala: Rihanna – Love The Way You Lie
DJ Vlado: Dovolil bych si nesouhlasit s Pepou a Michalem – ten rap byl na celém vystoupení to nejlepší, ačkoliv ženské raperky nemusím (jedinou výjimkou je Cher Lloyd), jelikož si vždycky vzpomenu na trio německých feministických mužatek Tic Tac Toe, které si nerad připomínám. Zpívaná část byla však hodně slabá, obzvlášť na to, jakou je (či spíš byla) favoritkou. V úvodní sloce nasadila tak šílené vibráto, že jsem si myslel, že spolkla vibrátor. V refrénu pak nastal stejný problém jako minule, že Eliščin hlas byl ve výškách tenký jako somálská prostitutka a navíc v nich byla dost falešná. Když jsem psal, že by Eliška měla zpívat „normálně“, tak jsem netušil, že v tomto směru bude tak slabá. Beru svá slova zpět a Eliška měla radši zůstat u blbnutí s ukulele.
Scalex: Také mě překvapilo, kolik dalších pěveckých nectností se u Elišky objevilo. I když zpívá jak o život a ksichtí se jak deset Kristín Debnárových, tak ten energický výkon tomu vůbec neodpovídá. Dobrý zpěvák ze sebe musí tóny vysílat silou. Představte si to jako žárovku. I 20W žárovka nějaké světlo nadělá, ale až 100W opravdu pořádně zasvítí. A stejné je to i s pěveckým výkonem. I skvěle intonující zpěvák (to teď nemluvím o Elis) může mít nevýkonný hlas a je to pak znát. Možná právě proto Eliška provádí pitvoření, ukulele, držtičky a další brejkule, aby zakryla své hlasové nedostatky a vznikl z ní dojem senzační zpěvačky, kterou ovšem není. Podobné, ale trochu jinak to má i Simona Gážiková, ale ta zas má jen tu sílu, ten výkon, ale schází jí jiné věci. Ale o tom až v jejím odstavci.
Martin Císar
zazpíval: Leonard Cohen -Hallelujah
DJ Vlado: Ze všech tří Martinových finálových vystoupení to bylo zcela bezpochyby nejlepší číslo, čemuž pomohl téměr a capella doprovod, díky němuž Martinova barva hlasu perfektně vynikla. Písni jako takové bohužel nepomohlo zkrácení, jelikož tak nemohlo dojít k pořádné gradaci. K Martinovu zpěvu výraznější výhrady nemám, možná jen to nadechování v půlce fráze, které zmínil Michal David. Ale jak už jsem psal, Martin patří k těm mála vyvoleným, kteří mají natolik krásnou a specifickou barvu hlasu, že se jim nejrůznější chyby dají odpustit.
Scalex: Martina vyloženě zachraňuje jeho barva hlasu. Tu on nemít, tak se do grandfinále nejspíš nepodívá. O problematickém nadechování jsem psal už dříve, Martin ho naštěstí nemá až tak hlasité, jako to měla Pavlína Ďuriačová, ale před -lujah se nadechoval tak, že jsem si až vzpomněl na Mr.Beana a jeho Halelůůůůja, halelůůůja, halelůja…ůja…ůja…
Od mladého člověka ovšem tahle písnička vždycky vyzní trochu nevěrohodně, to je holt problém… některé songy jsou zkrátka určené pro letitější zpěváky, kteří už mají trochu odžito. Ale to nevadí, divákům se tato píseň líbí a to je hlavní. Navíc, jak říká Pepa Vojtek, na internetu je tisíc cover verzí a úplně všechny jsou skvělé. Třeba tato:
Oooops. To nebylo ono. Myslel jsem tuhle:
Ajta krajta, to taky není ono. Tahle to byla:
No… tak radši nic…
Blanka a Martin, Martin Císar a Richard Müller
zazpívali: Richard Müller – Štěstí je krásná věc
DJ Vlado: Tak tohle byla hrůza. Především to kazili Blanka s Martinem, kteří tento šanson (tzn. píseň stojící na textu) pojali jako hlasovou exhibici. Martin byl o něco lepší, ale ani on zde nijak extra nevynikl. Richard předvedl takový svůj standard, ale pokud mám být upřímný, už ho začíná být v talentových soutěžích trochu moc (v současnosti není soutěže, ve které by nehostoval). Dohromady ale jejich hlasy vůbec neladili. Kdyby toto vystoupení nezaznělo, nic by se nestalo.
Scalex: Naprosto podepisuju Vladova slova. Některým písním sluší prosté podání a když se v ní všichni začnou předvádět, tak se ta krása ztratí. Navíc mi přišlo, jako kdyby se v té písni Blanka s Martinem trumfovali. Když vy inženýrku, tak my doktora! Škoda, tuhle písničku mám hodně rád, ale tuhle podobu nebrat.
Vendula Příhodová
zazpívala: Alicia Keys – Brand New Me
DJ Vlado: Vendula je přesně opačný případ než Martin, barvu hlasu jí pánbůh nenadělil, proto musí podávat o to lepší a zapamatovatelnější výkony. Její včerejší vystoupení bylo naštěstí návratem na vrchol. Žádné nejistoty, o které mluvil Pepa, jsem si nevšiml. Když Vendula seděla u klavíru, tak mi připomněla Angie Miller z loňského American Idolu. Píseň se jí podařilo perfektně vygradovat a do refrénu dostala velké množství emocí. Podle mě to byl rozhodně nejkompaktnější výkon večera, kterému se nedalo v podstatě nic vytknout. Škoda jen, že Vendula nemá zajímavější barvu hlasu, to by hned byl ještě o level vyšší zážitek.
Scalex: S každou další písničkou, kterou od Venduly slyším, mi ta její plytší barva hlasu přestává vadit, protože technikou ta holka převálcuje všechno a všechny. Možná osloví víc fajnšmekry než masy, takže vítězství v celé soutěži ji nejspíš nečeká, nicméně už její postup až do grandfinále mě velice překvapil (příjemně)… obecně celé složení grandfinále mi přijde jako důkaz toho, že diváci mají uši. Nejistotu v hlase si Pepa vymyslel, žádná se nekonala. Ukázková práce s dynamikou, skvělé emoce, nesmírně kvalitní vystoupení. Pro mě rozhodně touchdown. Vendula mě baví a jak obvykle soutěžícím kritizuju leccos na jejich vzhledu, tak tentokrát velmi pozitivně hodnotím účes (ale zase kritizuju to, že vystupovala navlečená do spacáku).
Simona Gážiková
zazpívala: Bon Jovi – It´s My Life
DJ Vlado: Tragédie. Za sebe jsem dával Simoně poslední šanci, ovšem ani tu neproměnila a znovu byla falešná jak divá sviňa a navíc dost nepřirozeně tlačila na pilu. Docela zajímavou analogií je, že Simona v souboji vyřadila Petru Kepeňovou, která měla před osmi lety dost podobný soutěžní příběh, tzn. proměnu z nadějné zpěvačky v jednu z největších tragédek soutěže. Porota byla k Simoně poprvé kritická (včetně jejího kouče Pepy), to ale trochu pozdě přišli na to, že Simona do finále nepatří.
Scalex: Vrátím se k tomu, co jsem psal u Elis. Elis ma slabý hlásek a dohání to pitvořením, Simona má hlas jako zvon, ale žádnou pořádnou techniku. Prostě to nějak odeřve a ono to velké části publika stačí ke štěstí. Simona mi přijde mimo pódium jako sympaťačka, ale na rockerku mám sakra jiné nároky. Quod licet Bon Jovi, non licet bovi.
Andrea Holá
zazpívala: Prince – Purple Rain
DJ Vlado: První sloka i refrén byl WOW, tam Andrea ukázala potenciál, který v ní dřímá a překvapilo mě, že v hloubkách zněl její hlas vyzráleji než kdykoliv dřív. Bohužel když přešla do výšek, tak se jí hlas hrozně ztenčil a znovu vyplul na povrch jeho dětský charakter. I tak to ale rozhodně byl Andrein nejlepší výkon v soutěži a svou týmovou konkurentku Elišku včera přezpívala vskutku drtivě. Přesně jak jsem říkal, že Andree sedí pomalé emotivní songy řádově víc než diskotékové odrhovačky. Výtku bych měl k oblečení, které vzhledem k Andreině postavě nebylo ideální, a účesem připomínala obsluhu v čínské restauraci. Každopádně ale Andrea zabojovala a vysloužila si finále.
Scalex: Ta zoufalá bezradnost kostymérek je přímo donebevolající. Nechce se mi věřit, že by televizní profesionálky musely mít takový problém obléknout jednu trošku oplácanou holku. Naštěstí Andrea, co se týče zpěvu, rozhodně bezradná není. I když je mladá, tentokrát volila takové pěvecké polohy a techniky, aby se dětský hlásek neobjevil. Rozhodně ne v takové míře, jako v minulých kolech. Každopádně je vidět, že Andrea je bojovnice. Že nechce výhru zadarmo, že se nevzdává, že jde do každého kola totálně naplno. Bylo to tak i nyní a bylo to sakra znát. Přesně to mě na pěveckých soutěžích baví, tihle malí bojovníci, kteří kolo za kolem podávají své vlastní životní výkony. Možná to nebyl megatouchdown, ale bylo to po čertech dobré vystoupení, které Andreu vyšvihlo do grandfinále.
Eliška Mrázová, Andrea Holá a Ewa Farna
zazpívaly: Ewa Farna – Toužím
DJ Vlado: Určitě to bylo lepší než kvartet v týmu Spirit a ze společných vystoupení s hosty to vyznělo celkově nejlíp. Eliška a Andrea však byly pouhým křovím a celou píseň táhla především Ewa. Navíc když jsem Ewu viděl, tak jsem musel zamáčknout slzu při vzpomínce na to, jakou byla v loňské SuperStar skvělou porotkyní, přičemž jím nikdo z letošní sestavy nesahá ani po kotníky. I v polském X Factoru se velmi osvědčila (a to nejen proto, že dovedla do finále mojí favoritku), proto bych byl rád, jestli bude napřesrok další řada SuperStar, aby se don poroty vrátila.
Scalex: No, je to znát, že je Ewa úplně jiná liga. Nemá cenu to hodnotit, Andrea a Elis byly jen takové trochu fortifikované vokalistky.
Blanka a Martin
zazpívali: Stevie Wonder – Don´t You Worry About A Thing
DJ Vlado: Stejně jako minulý týden jsem v sále měl z vystoupení celkem kulový, jelikož nás koordinátor opět postavil a roztleskal. Musel jsem si ho tedy opět doplnit dodatečně. Jednalo se však o jejich nejhorší vystoupení v soutěži. Byl to totálně nesourodý chaos bez ladu a skladu. Jestli tohle Michal David považuje za pořádné funky, tak o tomto žánru nemá ani potuchy (což v jeho případě není žádným překvapením). Ach, Kristínko, kdepak jsi?
Scalex: Pořádné funky? Tohle byl naprostý galimatyáš. Za což zčásti může skladba sama, zčásti ta přirozená vlastnost Martina a Blanky všechno zdobit a kudrlinkovat, čímž se leccos ztrácí pod nánosem ozdob. Mimochodem zajímavě znějí Pepova slova o tom, jak „jste zvedli lidi ze sedaček“ v kontextu s tím, co píše DJ Vlado coby osobní účastník ze sálu. No, vystoupení se mi nelíbilo a tohle tomu přidalo ještě trochu hořké pachutě.
Lo Hrůzová, Simona Gážiková a Václav Noid Bárta
zazpívali: Václav Noid Bárta – Nezvládám (cover Anastacia – Sick And Tired)
DJ Vlado: Uf, tohle byl jeden z nejpříšernějších českých coverů, které jsem za poslední dobu slyšel. Kvůli hrůzostrašnosti textu jsem se ani nemohl soustředit na samotné vystoupení a to i přesto, že zejména Lo zde perfektně prodala svojí barvu hlasu. Jinak to byl ale celkem zapomenutelný rychlík Košičan.
Scalex: Přiznám barvu: po několika tónech jsem dal na televizi Mute a šel jsem si uvařit čaj. Když jsem se vrátil, už byl medailonek Zola Leba. Takže tu skladbu jsem neviděl a neslyšel a nehodlám to měnit.
Zolo Lebo
zazpíval: Bruno Mars – When I Was Your Man
DJ Vlado: Po technické stránce to byl celkem dobrý výkon, ovšem k čemu to je, když se zde opět projevila Zolova největší slabina – nepříjemná barva hlasu. To je bohužel věc, se kterou může jen těžko něco udělat. A je to škoda, protože Zolo je jinak sympatický a pohodový chlapík, ale jakmile otevře ústa, tak se to jeho mečení nedá poslouchat.
Scalex: Jelikož se Zolovým mečákem nemám takový problém jako Vlado, tak jsem si tuhle písničku poslechl docela v klidu (byť je od toho strašlivého Bruna Marse, kterého nemám rád skoro jako DJ Vlado mečáky). Ano, ty výšky byly místy trochu nepříjemné, dole to ale Zolo doháněl. Myslím, že se soutěže může odejít s hlavou vztyčenou, ostudu si v ní určitě neudělal.
Vendula Příhodová, Zolo Lebo a Helena Vondráčková
zazpívali: Helena Vondráčková – To tehdy padal déšť
DJ Vlado: Přiznám se, že na náš „národní poklad“ mám dost silnou averzi, takže mě otráví, když ji jen vidím v televizi, proto tohle vystoupení nedokážu dost dobře hodnotit objektivně. Jediným postřehem je fakt, že Zolo mečel ještě víc než v sólové písni.
Scalex: Už už můj prstík sahal po tlačíku Mute, když tu jsem si uvědomil, že o Vendulu přijít nechci. A nakonec to bylo poučné i díky sledování Heleny, mladí zpěváci by se od ní mohli učit tu kapku herectví, deklamace, frázování a dalších věcí, které do zpěvu dává. Můžeme si o Heleně, jejím manželovi a zálibě v soudech všeho druhu myslet své, ale po pěvecké stránce je opravdu výjimečná. A to říkám jako člověk, který fakt popík nemusí.
Lo Hrůzová
zazpívala: Depeche Mode – I Feel You
DJ Vlado: Scalex bude mít určitě radost, že Lo rozšířila svou sbírku železářství od Rotta o další kousek, tentokrát v nose. Podle výběru písně jsem očekával touchdown, ten se ale nedostavil. Na Lo se zřejmě podepsaly problémy s hlasivkami, proto tuto píseň podala dost znuděně a na půl plynu. Musím ji pochválit akorát za temnou atmosféru, kterou písni dokázala dodat, i když to je z velké míry zásluhou její barvy hlasu. Ovšem i přesto, že Lo zůstala za očekáváním, tak se během večera zařadila rozhodně k nadprůměru.
Scalex: O jednu šponu v nose víc nebo míň, to už je skoro jedno. 8^) Víc mi vadilo to, že opravdu nejela naplno, byť je to asi dáno těmi nemocnými hlasivkami. Depešácké skladby mě nikdy moc nebraly, hlavně tyhle monotónní. A Michal David měl tentokrát pravdu, na té písni nebylo moc co ukázat. Škoda, člověk týden čeká na to, co Lo tentokrát předvede a ono se nakonec nic neděje.
Top 3/4 podle DJ Vlada:
1.Vendula Příhodová
2.Andrea Holá
3.-4. Martin Císar / Lo Hrůzová
Top 3 podle Scalexe:
1. Vendula Příhodová
2. Andrea Holá
3. Martin Císar
Vyřazování:
Tým Darta
Postoupil/a do grandfinále: Andrea Holá
Vypadl/a: Eliška Mrázová
DJ Vlado: Asi největší zvrat večera. Ještě na začátku finálových kol by asi málokdo řekl, že se do finále za Darta tým podívá někdo jiný než Eliška. Ovšem vzhledem k včerejším výkonům je rozhodnutí spravedlivé, jelikož Andrea včera Elišku svým výkonem jednoznačně převálcovala. Ovšem nedalo mi to a pomyslel jsem si, jaké by to bylo, kdyby teď na Andreině místě byla Lucka Bakešová a stejným způsobem by porazila Elišku, to by pro mě byly malé Vánoce.
Scalex: Velký šok – že by Eliška neprošla přes Andreu bych si rozhodně nemyslel. Rozhodně je to ale v pořádku. Eliška nebyla nejpřesvědčivější, zatímco Andrea, jak jsem psal výše, se v každém kole – i tomto – neskutečně snažila podat maximum. Za to si postup mezi čtyři nejlepší zaslouží.
Tým Michala Davida
Postoupil/a do grandfinále: Vendula Příhodová
Vypadl/a: Zolo Lebo
DJ Vlado: I tady se verdiktem souhlasím. Přestože Zolo by finálovou čtyřku možná víc zpestřil, tak Vendula včera podala vůbec nejlepší výkon večera a vůbec v celkovém součtu výkonů byla minimálně o třídu lepší než Zolo, proto si grandfinále jednoznačně zasloužila.
Scalex: Nemohu nesouhlasit. Zolo by mi ve finále nevadil a ani mě nijak neurazil, ale Vendula je o level výš a její absence ve finále by byla nemyslitelná. Jsem rád, že to diváci slyšeli a že ji upřednostnili před Zolem.
Tým Pepy Vojtka
Postoupil/a do grandfinále: Lo Hrůzová
Vypadl/a: Simona Gážiková
DJ Vlado: Zřejmě nejjednoznačnější záležitost. Lo je největší osobností letošního ročníku Hlasu a i když její výkony nejsou vždy dokonalé, tak jsou pokaždé velmi zapamatovatelné. Lo prostě nemohla do grandfinále nepostoupit, zvlášť v konkurenci Simony, jejíž finálové výkony znamenaly jedno velké fiasko.
Scalex: Tak tady snad ani není co řešit, Lo je nejzajímavějším zjevem Hlasu a i když jsou její výkony značně kolísavé, jsou patrně nejočekávanější. Grandfinále by bez ní nebylo ono. I když si trochu přeju, aby před vchodem na grandfinálové pódium stál takový ten bezpečnostní rám, kde je nutné odevzdat všechny kovové předměty…
Tým Majka Spirita
Postoupil/i do grandfinále: Martin Císar
Vypadl/i: Blanka a Martin
DJ Vlado: Tady to bylo asi vůbec nejnapínavější. Ovšem s postupem Martina absolutně souhlasím, ačkoliv proto Blance a Martinovi nemám nic osobního, tak jejich vystoupení byla čím dál více stejná a neměli už co nabídnout, oproti tomu Martin je i vzhledem k věku mnohem perspektivnější. Já bych sice za Majkův tým nejradši v grandfinále viděl Kristínu, ale Martin je rovněž výborná volba.
Scalex: Píšu tu celou dobu, že Martin s Blankou nejsou moje krevní skupina, takže za postup druhého Martina jsem rád. Duo bylo skutečně už poněkud vydřeněné a nepřinášelo nic nového. Martin Cisár sice taky není úplný zázrak, ale baví mě přeci jen víc. Takže za mě opět dobré.
Hodnocení 3. finále podle DJ Vlada:
Jedno pozitivum bych na včerejšku našel – koučové konečně začali trochu víc kritizovat a neslyšeli jsme z jejich úst jen samé bezbřehé chvály. Škoda, že takhle nehodnotili od začátku finálových kol. Vystoupení hostů mi přišla víceméně zbytečná, zrovna jako premiéra Majkova nového songu pro svou matku, který si po kvalitativní stránce nezadá s Mámou od Lunetiku. Příští týden nás čeká absolutní finále, ve kterém se utká čtveřice nejlepších. Největší favoritkou na absolutní vítězství je samozřejmě Lo. Vyhraje opravdu ona, nebo nás čeká překvapení? To se dozvíme už za týden.
Hodnocení 3. finále podle Scalexe:
Ano, kritika od koučů konečně zazněla, ale poněkud pozdě. Bohužel se z toho nejspíš tvůrčí tým nepoučí a někdy za rok, za dva, až se zase bude dělat nějaká pěvecká show, se zbytečně napáchají ty samé chyby. Co mě na třetím finále skutečně potěšilo? Kromě skvělých výkonů Andrey a Venduly to byla zejména sestava postupujících. Postoupili přesně ti čtyři, které jsem si v Grandfinále přál. Já vím, že vy, kdo tyhle soutěže tolik neprožíváte, se na to díváte vlažně, ale pro mě to byl malý Ježíšek. Tohle jsou letní vánoce, ty uřvanej zelenej mimozemšťane!
A co se mi na tomto večeru nelíbilo? Tak kromě některých kostýmů zejména světová premiéra Majkovy písně. Už jen ta omílaná fráze „světová premiéra“ mi připomněla cimrmanské „vynález vzbudil světový ohlas – zejména na litoměřicku“. Schválně, jestli pět metrů za Rozvadovem někdo tu světovou premiéru zaznamenal. No a pak song samotný. Myslel jsem si, že ten proslov protibulváru byl dnem trapnosti, které už Spirit nepřekoná, ale tímto se pro mě Spirit definitivně zařadil mezi kinderrapery, což je ještě mnohem méně než jakýkoli jiný raper. Odvolávám vše, co jsem kdy vyčítal Rytmusovi. Bezprostředně po téhle hrůze jsem si musel jít na YouTube pustit Rytmusovo „Čo ti jebe“, jinak bych neusnul. Jo a pro jistotu jsem si pustil ještě jedno z Pepou doporučovaných skvělých coverů Hallelujah: